Díky neúčasti našeho obvyklého kronikáře Pavla Maška na posledním utkání vzniká situace ve které nemáme autora pro ohlédnutí za posledním zápasem. Po krátkém zvažování tedy vytrhávám list ze svého terapeutického deníku a přidávám svůj pohled na výlet do Frýdlantu a omlouvám se za jeho velmi subjektivní vedení. Snad vám to alespoň trochu přiblíží můj pohled na sobotní volejbalový den.

Náš výlet začal hned ráno, když jsem chlapcům zajistil autobus, nastoupil do něj a zjistil, že jsem tam sám. Po chvilce váhání jsem ale nabral sebevědomí a obsadil komplet zadní část autobusu v naději, že už na příští zastávce se situace změní. Naštěstí se to potvrdilo a další čtyři spoluhráči opravdu přistoupili. Cestou do Liberce jsme si pak na jedné ze tří paceřických zastávek vyhlédli ještě jednoho týpka, který by se nám mohl hodit. Šestice mužů na palubě se tak vydala k dalšímu pokračování z Liberce vlakem. Přestup probíhal poměrně divoce a i když to mezi nádražím autobusovým a vlakovým není cesta dlouhá, někteří ji museli absolvovat v poklusu (to nebyl můj případ, protože já musel pomalu i vystupovat). Ze dvou přistavených vlakových vozů se nám podařilo obsadit ten, který v druhé polovině cesty směřoval k polským hranicím. Víc k cestě už není potřeba říkat. Snad jen to, že v rámci rozlehlého frýdlantského panství jsme k přesunu využili ještě pražského a libereckého řidiče uberu.

Specifikem frýdlantské haly je to, že se nachází ve druhém patře, což nám se schody vedoucími do haly a s přítomností bývalého extraligového úspěšného hráče v týmu soupeře ztížilo vstup do utkání. Přeci jen začínat stavem 1:9 není úplně běžné.

Potom jsme se trochu uklidnili, začali bodík po bodíku stahovat náskok soupeře a za stavu 23:23 došlo k prvnímu šoku dne, kdy mě Tomáš vyzval ke střídání do hry. Provedení prvního úderu rozehry se mi naštěstí povedlo. Skončilo to esem o pásku a trochu uklidněn jsem ještě tento úkon dvakrát zopakoval. Obě další výměny skončily naštěstí také úspěšně a tím skončil první set. Jak jsme vstoupili do druhého setu, tak z nás opadla nervozita a vše začalo vypadat už o něco lépe. Nicméně hned v úvodu setu při rozehře přišel druhý šok, kdy byl Adam zasažen bolestivě do jednoho ze svých palců a ze hry odstoupil. A protože jediný na střídačce (vyjma druhého libera) jsem byl já, musel jsem se znovu zapojit do hry. Set byl opět vyrovnaný, nicméně frýdlantští získávali znovu náskok, který udržovali. A tak přišel třetí šok, kdy ke konci setu se statistikou 50 % na útoku 80 % na příjmu a podání jsem byl nahrazen již omotaným Adamem. Trenér mě tady vrátil do tepláků, což jsem příkladně přijal. Bohužel průběh setu se nám zvrátit nepodařilo.

O přestávce mezi sety jsem se převlékl do doktorského, zavzpomínal na rok 1997, 2002, 2007, 2012, 2015 a ještě nějaký, kdy jsem měl také odražený palec. Provedl jsem dokonalou dlahu a Adam byl tak schopen dokončit bez většího omezení celý zápas. Zároveň jsme upravili týmovou strategii, opírající se o kombinaci obrany na síti a soustavného podávání, které bylo soustředěné na vybraného hráče. To vedlo k úspěchu v dalších dvou setech a potřebnému celkovému vítězství prvního zápasu 3:1.

Mezizápasová přestávka byla, díky naší vstřícnosti, zkrácená na 45 minut a tak jsme ani nikam nešli. Kam taky, ve Frýdlantu…

Přijali jsme nabízenou kuželku a sušenky, kdo co snese… někdo sáhl do svých zásob a k banánům přidal dietní Eidam 30, dohodli jsme taktiku a po zvolání „Hrajeme všichni!“ procházeli sestavu a tak jsme se s Domčou vyměnili na lávě, Paťo se posunul na U a šlo se do druhého zápasu. Více kreativity nám aktuální složení neumožnilo.

Dva sety, skoro suchý dres – a to i přesto, že posila Vrtulí Aleš Správka měl 100% úspěšnost na útoku.

Ve třetím setu jsme se vrátili k trápení se servisem, kdy pokažených bylo více než realizovaných. To prostě nevyhrajete. Ve čtvrtém setu návrat koncentrace a splnění plánu, zisk plného počtu bodů.

Výsledky a sestavy:

1. Zápas: Vrtule Frýdlant vs. TJ Zikuda Turnov 1:3 (22:25, 25:21, 20:25, 16:25)

2. Zápas: Vrtule Frýdlant vs. TJ Zikuda Turnov 1:3 (18:25, 17:25, 25:19, 13:25)

Sestava: Tomáš Kuncíř, Adam Zelfel, Patrik Feštr, Patrik Janovič, Dominik Musílek, Lukáš Vencálek, Jan Kudrnáč, Daniel Svoboda, David Černý

K dalšímu průběhu dne už jen pár hesel…

Pivovarská restaurace Frýdlant, pivo dobré, ale nabídka jídel omezená, smažák pro všechny mimo Lukyho, přesun na vlak s využitím libereckého uberu, zavazadlo vyzvednuté navíc uloženo v úschovně na nádraží, cestu i přestup vlakem jsme zvládli bez zaváhání (jelo nám to z nástupiště 3, nikdo nevešel do zdi), toalety funkční a využité, skupinka vytrvalců pro porovnání navštívila pivovar v Turnově – vynikající večeře z dostatečného výběru, někdo domů po svých, někdo s využitím anděla.

Plán na tuto sobotu, a tedy poslední utkání krajské soutěže je jasný. V prvním zápase získat potřebné body a v druhém zápase oslava volejbalu. Pokud se to ráno nepovede, čeká nás odpoledne nejspíše boj o první místo a u toho chcete být nebo to aspoň vidět. Takže se těšíme se všemi na viděnou už tuto sobotu.

Autor: Patrik „ForestGump“ Feštr