Volejbalista JAKUB ČERMÁK dorazil v září těsně před začátkem sezony první ligy do turnovského nováčkovského týmu. Tuzemskou elitou i zahraničím protřelý hráč do kolektivu pojizerských nadšenců přinesl zkvalitnění na svém nejoblíbenějším postu blokaře.

Devětadvacetiletý hráč se s týmem sžil, je spokojený a upřímně říká: „Profesionální kariéru už ve volejbale budovat nehodlám. A z týmu Turnova, kde je bezvadná parta, by se mi teď už odcházelo jen velmi těžko.“

Jaká cesta vás přivedla právě do Turnova. Do týmu nováčka první ligy?
Oslovilo mě trenérské duo Šimůnek – Konečný. Kluci nejspíš věděli, že končím v extralize a nabídli mi místo v první lize.

Ještě vloni jste hrál nejvyšší soutěž v týmu legendy tuzemského volejbalu Odoleny Vody. Není to ústup z ambicí?
V Odolce jsem byl jako výpomoc od poloviny sezony, od ledna, kdy tým měl zraněné hráče a potřeboval blokaře. Byla to opravdu jen výpomoc a po sezoně moje mise skončila. V průběhu léta jsem byl v kontaktu s několika týmy z extraligy, už jsem ale angažmá nehledal. Už se neplánuji věnovat volejbalu vrcholově.

Čím je to způsobeno?
Prací. Chtěl jsem se už zapojit do klasického pracovního procesu a začít budovat profesní kariéru. Po návratu z Francie jsem se chtěl věnovat volejbalu už jen příležitostně. Dal jsem se na cestu farmacie, což je samozřejmě úplně něco jiného.

Vaše mise byla prezentována tak, že v případě nabídky z extraligy neodoláte a Turnov opustíte. Nyní se blíží play off, a tak se nabízí otázka – chystáte ještě přesun?
Připadaly by v úvahu maximálně tři tréninky týdně, pracovně jsem totiž vázán v Liberci. Domluva opravdu taková zpočátku s Honzou Šimůnkem byla. Kdyby se někdo někde zranil, že bych možná jako výpomoc opět šel do extraligy. Ale vlastně hned od září se všechno přehodnotilo. Už by se mi těžko odcházelo. Máme totiž výbornou partu, jsou navíc výsledky.

Je běžné, že by se extraligoví volejbalisté věnovali ještě civilnímu zaměstnání?
Záleží na klubech. Ale většina oddílů v extralize dává hráčům profesionální kontrakty. Pak jsou ale i kluby s mladými studenty nebo staršími kluky. Myslím ale, že příliš běžná tato kombinace není.

Po odchodu z Liberce jste si na rok vyzkoušel druhou nejvyšší soutěž ve Francii. Jak se ohlížíte za tímto angažmá?
Byla to velmi cenná zkušenost. Celou kariéru jsem hrál v Liberci, tohle byla změna. Šel jsem úplně do něčeho jiného. Tím spíš, když to bylo v zahraničí. Po sportovní stránce to hodnotím velice kladně, i když se klubu nedařilo, jak by si představoval. Navíc mi ten rok dal spoustu dalších věcí, byl to i přínos po osobní stránce. Člověk se naučí stát na vlastních nohách, nemá po ruce rodinu, je odkázaný sám na sebe. Navíc jsem se naučil jazyk.

Pokračování v zahraničí nebylo na programu?
Už jsem se rozhodl, že ve Francii pokračovat nebudu. S přítelkyní jsme pak zvažovali, jestli nepůjdeme do Švýcarska, ale nakonec jsme zvolili návrat domů.

A nyní jste v rodinném oddílu na břehu Jizery. Jak se vám u volejbalistů Turnova líbí?
Líbí. A moc. Přítelkyně z Turnova pochází, takže k městu mám poměrně blízký vztah, mám zde přátele. Co se oddílu týče, tak je fajn, že v týmu zůstala většina kluků, kteří si vybojovali postup ze druhé ligy. Všichni jsou do volejbalu neskutečně zapálení, obětují mu veškerý volný čas. To je právě hezké. Sami chtějí a mají chuť. A hlavně je tu dobrý kolektiv. Moc se mi v Turnově líbí.

Jako nováček se mužstvo drží po celý rok na čele tabulky. Upřímně, jaké jste měl před vstupem do soutěže představy o ambicích svého nového týmu?
Já jsem se k němu připojil až v září, těsně před začátkem. Netušil jsem, jak na tom kluci jsou, herní projev byl pro mě otázkou. Navíc jsem toho moc nevěděl ani o konkurenci v první lize. Takže jsem se chtěl nechat mile překvapit, než abych si vytyčoval nějaké cíle. A odhadoval jsem, jak to asi bude vypadat.

A byl či stále jste opravu mile překvapen?
Začínal jsem pohárem v Chocni, který jsme vyhráli. A už tam se ukázalo, že tým má na to, aby bojoval také o lepší pozice v lize. Byl jsem překvapený. A věděl jsem, že když nás nebudou trápit zranění, že by vše mohlo být dobré. A to se nyní potvrzuje. Nějaké slabiny samozřejmě máme a chyby se nám do hry občas vloudí, celkově ale hrajeme dobrý volejbal.

A právě v poháru jste si později zahrál i proti bývalým spoluhráčům z Odoleny Vody. Byl to pro vás tím spíš prestižní zápas?
Trochu ano. Byla radost kluky vidět, nevídám se s nimi totiž příliš často. Celkově jsme s ostatními Turnováky brali zápas samozřejmě trochu prestižněji než klasické ligové utkání. I když jsme nakonec prohráli, tak jsme si ho užili.

Jste blízko play off. Kam to s Turnovem letos dotáhnete?
Pevně věřím, že půjdeme i přes čtvrtfinále. Jsem optimista. Navíc asi žádná skutečně soutěživá nátura nikomu nedá, aby na rovinu řekl, že to nepůjde.

Už si „vybíráte“ soupeře?
Spíše bych řekl, že více než na soupeři bude záležet na tom, jestli budeme začínat sérii ve čtvrtfinále doma. To se potvrzuje u všech týmů, všichni hrají ve vlastní hale lépe než venku, což platí i o nás. Není moc potřeba vybírat, protože když se bude chtít postupovat dál, musíme porazit každého. Důraz bych ale teď v závěrečných čtyřech kolech základní části dal na to, abychom si vybojovali domácí prostředí pro play off.

Třeba vám pomohou tie-breaky, v nichž máte letos neuvěřitelnou bilanci šesti výher a žádné porážky?
Je dobré, když se zápas dotáhne. Ale ne vždycky to pro nás bylo plusové rozuzlení, někdy jsme to měli rozehrané lépe. Jsem však rád, že i po dlouhých výměnách najdeme síly na to, abychom v závěru zabrali ještě o stupínek více a dotáhneme vyrovnané utkání k výhře.

Můžete lehce srovnávat. Jaký je rozdíl mezi nejvyšší českou extraligou a první ligou?
Je znatelný. Třeba v individuálních herních činnostech nebo v technice hráčů. Ale když se podívám třeba na béčko ČZU, které soutěž vede, tak jeho hráči by asi mohli směle konkurovat i některým extraligovým oddílům. Ale horní polovina nejvyšší soutěže je samozřejmě úplně někde jinde.

Jaký trenér je Jan Šimůnek? Mluvíte mu jako zkušený mazák občas do řemesla?
Čas od času mu do toho s Petrem Konečným a Petrem Šénem mluvíme. Když je potřeba, něco přihodíme a funguje to bez problémů Ale Honza si vše vede dobře. Navíc je to bezva člověk do party, nijak se nevyčleňuje, což jsou pro trenéra vždy plusové body. Volejbalu rozumí a baví ho.