TJ Zikuda Turnov vs. TJ Lokomotiva Liberec
Diagonální útočník, dříve nazývaný univerzál, je v dnešním volejbale, co se útoku týče, nejvytíženějším hráčem. Nahrávka za hlavu je krátká a tedy rychlá a pro obranu nezbývá mnoho prostoru pro přesuny v poli. Diagonální útočník je zpravidla zproštěn povinnosti přihrávky, aby mohl být co nejrychleji v útočné kombinaci a to i v případě, že se v aktuální fázi hry nachází v zadní části hřiště. Od tohoto hráče se očekává důraz a nesmlouvavost v útoku. Tělesná výška je pro to dobrým předpokladem. Například reprezentační diagonální útočník, Marek Šotola, má nepatrných 206 cm, čili mezi výškovými budovami New Yorku byste ho mohli snadno přehlédnout. V týmu TJ Turnov máme taková nesmlouvavá hovádka dvě. Začnu tím služebně starším – Domčou Musílkem. Ten je bohužel aktuálně kvůli zranění mimo hru, ale často na něj vzpomínáme. Domča je v útoku nejen důrazný, ale též neuvěřitelně flexibilní. Navíc disponuje neskutečným odhadem a citem pro míč, takže je schopen nejen uhrát, ale i získat bod z nepovedené nahrávky. Mrštný jako kočka. Nikdo neumí elegantnější rybičku než Domča. Tuto dovednost bravurně využívá při přihrávce nebo obraně v poli. Díky vypracované muskulatuře mu v týmu říkáme Achilles. Marka Šotolu v mnoha herních ohledech předčí a k reprezentační nominaci mu chybí už jen ty centimetry tělesné výšky. Vědomi si tohoto Dominikova nedostatku, jako náhradu za Domču jsme našli hráče, který je o 2 cm menší než Dominik a to Páťu Janoviče. Patrik pochází ze Slovenska, toho času žijící v Praze. Patrik pravidelně vozí na naše utkání svůj fanklub. Na jeho hře musí každého zaujmout výskok. Létajícího Musílka nejen dorovná, ale dokonce předčí. Se svými necelými 180 cm vyskočí na blok z místa(!) tak vysoko, že se očima dívá přes horní pásku sítě. Jeho pevné paže už mnohokrát slavily bodový blok. Při smeči má pod nohama rovných 100cm. Do útoku jde hodně silově a energicky. Energie z něj čiší i při společné radosti, což pociťují žebírka okolo stojících spoluhráčů.
Rovněž Lokomotiva Liberec disponuje šikovným diagonálním útočníkem – Romanem Oščatkou, který zásobuje svůj tým bodovými zakončeními. Zápas s Lokotkou hrajeme, v letošní sezóně poprvé, v hale TJ Turnov. Snad díky tomuto reprezentativnímu sportovnímu prostoru se dostavilo nejvíce diváků – Patrikova družka, Kuncířovi, Svobodovi, Tomáš Peklák, Roman Vodička, Dáňa Hybler nebo zraněný Tom Chmelík s Májou a když se dostavila paní Columbová (Mašková) s dětmi, byla již hala téměř plná. Bohužel zrovna první utkání, podobně jako na Smržovce, neprobíhalo zcela podle našich představ. Alespoň tedy o napětí nouze nebyla. V úvodní etudě se turnovský tým odtrhává až v koncovce na rozdíl 5 bodů, když v první půli setu není schopen dobře přihrát servis hostí. V druhé sadě celou dobu jede plnou parou vpřed Lokomotiva a těsná koncovka jde v jejich prospěch. Chce to změnu a nový impuls a tak se nechám dobrovolně vystřídat, neb cítím, že můj výkon není hoden býti členem základní sestavy v následujících dějstvích. Rovněž dochází ke střídání liber, Danovi Svobodovi, snad vlivem tvrdého úderu míčem do hlavy, se podobně jako Kapitánovi nedaří výkonnostní normativ. Možná díky těmto střídáním, ale spíše vlivem, že Lokomotivě došla pára, ztrácí hosté třetí set velkým rozdílem deseti bodů (skutečnost je však taková, že perlil za koncovou čarou Adam Zelfel). Do čtvrté sady hostující Lokomotiva Liberec doplnila vodu, zlepšila znovu servis, nicméně domácí turnovští hráči hru kontrolují a získávají první 3 body dnešního dne. Výkony znovu vyčníval Adam „Vlastík“ Zelfel. Adamovi zdatně sekundoval a bodově konkuroval v úvodu představený diagonální hráč Patrik Janovič, který se již sžil s nahravačem Tomášem Kuncířem. Opět nadstandardní zápasový výkon podal budoucí doktor Lukáš Vencálek. Jeho zlepšené zápasové výkony již bereme jako normu. Do utkání nastoupil ve třetím setu Ota Procházka a střídání to bylo vyvedené. Děkujeme slečnám zapisovatelkám Verče Zárybnické a Julče Pazderské?.
Druhé utkání, ne nepodobné utkání se Smržovou, bylo rychlé. Do sestavy se vrátil veterán Mašek a proti unaveným protihráčům už i párkrát (číselně 2x) bodoval. Největší starosti hostům však dělalo libero Svoboda, který v letošní sezóně již podruhé hrál na postu přihravajícího smečaře. Soupeře donutil v každém setu brát time-out kvůli nezastavitelnému servisu. Na útoku si hravě poradil a nejednoho protihráče ošklivě zneužil. Adam Zelfel znovu bodoval za koncovou čarou. Ve hře s dvěma libery (smečující Svoboda, liberující Černý) se domácím dařilo bránit útoky libereckých volejbalistů. Právě díky zlepšené hře v poli mohl sbormistr Kuncíř rozehrát volejbalovou symfonickou báseň. Znovu děkujeme fanouškům z řad rodičům, fanynkám z týmu žen a obětavým zapisovatelkám – Leoně Pavlatové a Míše Kočové.
Za utkání s Lokomotivou Liberec si do tabulky připisujeme povinných 6 bodů. Především dopolední utkání, podobně jako na Smržovce nebylo ze strany turnovských hráčů příliš přesvědčivé, takže jsme za plný počet bodů nakonec velmi rádi. Nyní nás čeká volný víkend a v sobotu 2. března od 10:00 v tělocvičně ZŠ Skálova rozehráváme zápasové „derby“ s maloskalským týmem. Přijďte nás podpořit!
Jen lehce unaven vracím se domů a dychtivě čekám na hodnocení od mé ženy, která sledovala 3. a 4. set dopoledního utkání. „Těm mladým to jde, to byly pecky, hlavně ten co vypadal jako Andulky učitel z mateřské školky* a jeden vypadal jako Péťa Kučera ze Smržovky**. A Tanečník*** ten teda hraje pěkně, rozdává to všem a málokdy se splete. Všichni takový mladý, ty**** mezi nima vypadáš spíš jako jejich trenér, než jako jejich spoluhráč.“
* asi myslí Vlastíka Zelfela
** asi myslí Honzu Kudrnáče
*** určitě myslí T. Kuncíře
*** zcela nepochybně myslí P. Maška
TJ Zikuda Turnov vs. TJ Lokomotiva Liberec 3:1 (25:20, 25:27, 25:15, 25:20)
Sestava: Kuncíř T., Zelfel A., Mašek P., Janovič P., Zikuda O., Vencálek L., libero: Černý D., Svoboda D., střídal: Kudrnáč J., Procházka O.
TJ Zikuda Turnov vs. TJ Lokomotiva Liberec 3:0 (25:14, 25:20, 25:17)
Sestava: Kuncíř T., Zelfel A., Mašek P., Janovič P., Svoboda D., Kudrnáč J., libero: Černý D., střídal: Vencálek L.
Autor:
Pavel Mašek